Články

Kostel sv. Margity Antiochijské

obr.1.: Severní stěna kostela.

Kostel sv. Margity Antiochijské můžeme najít nedaleko za česko-slovenskou hranicí na katastru obce Kopčany, okres Skalica. Kostelík byl původně součástí Mikulčické sídelní aglomerace (jako XIII. kostel) na jejím podhradí. Dnes je nejstarší stojící církevní stavbou ve střední Evropě. 

První zmínka o kostelíku se dochovala až z konce 14. století, z roku 1392.
Jako kostel [...]

Číst více | Počet komentářů: 2214 | Přidat komentář

Nová možnost Metodějova hrobu


Generace historiků hledaly Weligrad, ústředí moci Velké Moravy devátého století podle písemných památek. Když V. Hrubý objevil v roce 1947 první velkomoravskou kamennou stavbu a další byly nalezeny v Pohansku u Břeclavi a Valech u Mikulčic, vzniklo velké nadšení. Očekávalo se, že nepochybné důkazy o místě hlavního města i katedrálního chrámu podají archeologové. Názory na možné ústředí [...]

Číst více | Počet komentářů: 2305 | Přidat komentář

Technologický postup činění kůží v době Velké Moravy

Jedná se o výňatek z článku ZPRACOVÁNÍ KŮŽE V OBDOBÍ VELKÉ MORAVY
Autoři: Jan Galatík, Ing. Antonín Galatík CSc.
(časopis Moravského muzea – Vědy společenské; 1981)

Na základě analýz, předpokládaných nástrojů a
zkušeností z výroby usní lze s určitou přesností stanovit technologii, kterou v
době Velké Moravy koželuzi používali. Stručně lze tuto technologii znázornit
takto:

Stažení kůže, opracování rubové strany nožem,
odstranění podkožního vaziva a zbytků masa.
Praní vodou, [...]

Číst více | Počet komentářů: 2108 | Přidat komentář

Velkomoravská keramika

Velkomoravská keramika

Základním a převažujícím keramickým tvarem na Velké Moravě, a to i dlouho poté, byly jednoduché bezuché hrnce. Hrnec býval universální nádobou, jeho velikost závisela na účelu použití – jídelní hrnce byly menší, než nádoby pro skladování a vaření. Na hrncích se objevuje typická výzdoba pro raný středověk – vlnice. Vlnice mohla být jak jednoduchá tak i [...]

Číst více | Počet komentářů: 2213 | Přidat komentář

Magnae Moraviae Fontes Historici

Magnae Moraviae Fontes Historici je edice, v níž byly vydány české překlady písemných pramenů k dějinám Velké Moravy, společně s texty v původních jazycích. Edice obsahuje pět tématicky zaměřených svazků a k vydání byla připravena pracovníky filosofické fakulty University J.E.Purkyně a Československé akademie věd.

Prameny publikované v těchto knihách pocházejí z mnoha různých prostředí, ať už z Čech, Itálie, Bulharska, Byzance, [...]

Číst více | Počet komentářů: 2858 | Přidat komentář

Jarovít

V pomořanském Wolgastu a v polabském Havelbergu požíval úcty bůh Jarovit (Gerovit, Herovith). S největší pravděpodobností šlo o válečné božstvo srovnávané podobně jako Rujevit s Martem. Jeho primární válečnou funkci dokládal jediný uváděný atribut – ohromný zlatý štít (spíše dřevěný a pobitý zlatými plechy), který byl podle obyčeje nesen v čele vojska na znamení vítězství.

To potvrzuje Herbord: „…obrovský štít visící na [...]

Číst více | Počet komentářů: 2129 | Přidat komentář

Rujevit, Porevit a Porenut


V jižní části ostrova Rujana, ve významném městě Korenica, stály tři svatyně zasvěcené bohům Rujevitovi, Porevitovi a Porenutiovi, jejichž existenci dokládá jak Saxo Grammaticus, tak později i Knýtlinga saga, tj. sága o rodu Knutovců, sepsaná na základě tradované ústní podoby roku 1265 anonymním islandským autorem.
Dubová socha Rujevita byla nejspíše poměrně vysoká, takže biskup Absalon,
který roku 1168 [...]

Číst více | Počet komentářů: 1938 | Přidat komentář

Ostatní bohové – Pizamar a Tiarnaglofi

K dalším dvěma tajemným bohům Knýtlinga sagy patří Pizamar a Tiarnaglofi.
O kultu Pizamara, jehož vliv zasahoval oblast Jasmundského poloostrova v severovýchodní části Rujany a byl zničen biskupem Absalonem při tažení roku 1168, nemáme žádné konkrétní údaje.

Tiarnaglofi, zobrazovaný prý se stříbrným knírem, měl plnit podobně jako Rugievit či Svantovit úlohu nadpozemského vůdce doprovázejícího slovanské oddíly při válečných výpravách. Podle údaje z Knýtlinga sagy se jeho modlu [...]

Číst více | Počet komentářů: 2342 | Přidat komentář