Články

Semargl

Toto božstvo v rámci východoslovanského panteonu znamená velkou záhadu a kolem jeho původu i funkce se vyskytuje velmi mnoho otazníků a nejasností. Jedním z hlavních problémů je otázka, zda šlo o jednoho, či dva bohy. Podle Povesti vremennych let náležela ke skupině idolů postavených knížetem
Vladimírem i socha „Semargla“. Slovo nekojego christoljubca oproti tomu uvádí
při této příležitosti dva bohy: „…právě tak se nemohl křesťan snést s [...]

Číst více | Počet komentářů: 2185 | Přidat komentář

Velikonoce – červené svátky

Druhé veliké svátky roku byly slaveny v době jarní rovnodennosti a nazývaly se velikonoce – veliké noce, či svátky červené. Byly oslavou vzkříšení přírody k novému životu, oslavou jara a Vesny. V mnohých písních splývá Vesna s pojmem velikonoc, Poláci ji nazývají „Velkonočkou“, u Huculů se přípravám na hody velikonoční říkalo „vesnovanie“.

Jarnímu obratu v přírodě, kdy slunce stoupá výš a světla přibývá, se staří
Slované přizpůsobili [...]

Číst více | Počet komentářů: 2007 | Přidat komentář

Radegast

Uctívání Radegasta bylo na Moravě velmi rozšířeno. Přesto, že usilovala křesťanská moc během staletí o zastavení radhošťských slavností, nikdy se tyto nepodařilo zcela vymítit. Bodří Valaši dodnes vypravují o božcích na rožnovských pasekách, kteří prý všechno vědí a vyznají se v léčitelském umění. Tito „božci“ své jméno zdědili po Radhošťových kněžích, kteří se právě „božci“ nazývali.

„Za mírným tedy Odry tokem a rozličnými plemeny Pomořanů vyskýtá [...]

Číst více | Počet komentářů: 2274 | Přidat komentář

Prove

Obávaný bůh soudu a spravedlnosti. Zjevoval se jako hubený stařec v roztrhaném hábitu a s řetězem na krku. Přísahat na jeho jméno bylo považováno za nebezpečné. Ze stromů mu byl zasvěcen dub, podobně jako několika dalším mocným slovanským bohům.Výrazným rysem jeho tvářnosti byly velké oslí uši a ukrývání v posvátných
hájích, čímž připomínal jak Satyry, tak i Pana. V jemu zasvěceném háji
posvátných dubů se konaly pod [...]

Číst více | Počet komentářů: 2156 | Přidat komentář

Podaga

Podaga je také jedním z nejvýznamnějších staroslovanských božstev. Podle Helmoldovy „Slovanské kroniky“ byla u Vagrů (nejzápadnější větev Bodrců) na prvním místě ctěna božstva Podagy a Proveho.Podaga byl božstvem krásného, příznivého počasí, lovu a vláh. Jako božstvo
krásného počasí se dodnes zachovalo pod jménem „pohoda“ – původně „pogoda“.
Název Podaga lze rozdělit na „Po“ a „Daga“. „Po“ znamená božskou povýšenost, „Daga“
je staroslovanský výraz pro duhu. Duha, překrásně zbarvený [...]

Číst více | Počet komentářů: 2725 | Přidat komentář

Jarní božstva

Bohové jara, vládnoucí nad nejkrásnějším obdobím roku, byli nejoblíbenější a nejoslavovanější. Byli to hrdinové, kteří přijížděli na koni a přemohli zlou moc – zimu. Doba jejich panování trvala od jara do léta, do nejvyššího vrcholu Slunce, tedy do svátku Lady, letního slunovratu.Svátek božstva Jarila byl u Slovanů oslavován od nepaměti. Vztahují se k němu
mnohé obyčeje a pověry. Bělorusové si představovali Jarila jako krásného
mládence, sedícího v [...]

Číst více | Počet komentářů: 2068 | Přidat komentář

Rod a Rožanice (Sudice)

Démon či božstvo lidského osudu, známé u východních a jižních Slovanů jako Rod je některými badateli považován také za stvořitele – tvůrce universa. Podle této verze získal Svarog kontrolu nad stvořením světa až později a pravděpodobně s Rodovým svolením.Ženské bytosti, které při narození dítěte předvídali jeho osud, se u Chorvatů
a Slovinců nazývaly Rodjenice, u Rusů Rožanice, srbsky Sudnice, Sugjenice,
slovinsky Sujenice, bulharsky Sudženici, Urisnici a česky [...]

Číst více | Počet komentářů: 1908 | Přidat komentář

Lada

Slovanská bohyně lásky, krásy, harmonie, souladu, radosti a mladosti, paní květů, jejíž obdobou je římská Venuše, řecká Afrodita nebo germánská Freya. Zasvěcen jí byl květen, ze stromů lípa. Ladě byla přisuzována dvě holoubátka, zapřažená do jejího vozu.Jako světelné božstvo je božstvem jarním a letním. Podobně jako řecká
Persefona, i ona přebývá v podsvětí. Traduje se, že žije krátce, protože ožívá a
z podsvětí vychází právě až o [...]

Číst více | Počet komentářů: 8661 | Přidat komentář

Stribog

Jako božstvo větrů vystupuje ve slovanské mytologii Stribog. Větrné božstvo může být dobrým, ale také škodlivým. Je v úzkém vztahu se sluncem, vodou, počasím a s dušemi zemřelých. Vyznačuje se vševědoucností, protože provane na svých cestách celý svět. Bylo často žádáno o věštby, zejména o jarním vání. Má velikou moc, sílu a bohatství, i vliv na zemskou úrodu.

V „Povesti vremennych let“ je [...]

Číst více | Počet komentářů: 2017 | Přidat komentář

Meluzina

Meluzina byla ženou větru (Striboga). Slované si ji představovali jako bílou paní s rozpuštěnými vlasy. Říkalo se, že když její muž skučí, Meluzina pláče a proto se jí sype mouka nebo sůl za okna nebo k plotu, aby se utišila. O Štědrém večeru se v Čechách házela do vzduchu hrst mouky, jako dar pro Meluzinu. Její božská krása a původ jsou zvěčněny v mnoha pohádkách. [...]

Číst více | Počet komentářů: 3050 | Přidat komentář