Putování v Beskydech 2016
Když zima udeřila
Kdysi dávno v Beskydech
Fotoreportáže
Všechny fotoreportáže
Články
Mikulčické Valy a Bavorský geograf
Dne 1.2.2014
Poloha metropole Velké Moravy patří mezi největší záhady naší historie. Někteří z historiků a archeologů tvrdí, že tato otázka byla vyřešena archeologickými nálezy ve Starém Městě u Uh. Hradiště a Valů u Mikulčic. Argumentují největším počtem nálezů. Historik F. Palacký ve svých „Dějinách“ soudil, že tam, kde končí písemné zprávy o národech, panovnících a skutcích jejich, nemůže být „dějepis“žádný. Následoval věk archeologie, vedoucí k opačnému [...]
Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava?
Dne 8.10.2011
Nový překlad části signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: „In Museo
Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydání z roku 1892 dostupné na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na které mne laskavě
upozornil pan D. Hrbek, kterému děkuji. Překlad byl prováděn
prostřednictvím internetu s využitím znalců spisovné
arabštiny.
Strany 166 až 168, původní foliant 164 a 165 originální perské texty viz na
www.wogastisburc.com
Al Saklabia
A mezi zemí Al Bajanikia a zemí Al [...]
Svatobořické opice
Dne 14.7.2011
Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: „Svaťo, (z) boř ty modly!“. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám.Základnu všech soch tvoří [...]
Veligrad nebyl ve Starém Městě ani Mikulčicích
Dne 14.3.2011
Nejstarší písemné památky patří k nejdůležitějším pramenům o historii každého národa. My máme cenný dokument. Popis sídelního města Velké Moravy a návod cesty kupeckým karavanám trhům tohoto města. Nahrazoval mapu ( http://www.wogastisburc.com/index.php?text=10-veligrad) .
Veligrad nebyl ve Starém Městě ani Mikulčicích
Dne 13.3.2011
Nejstarší písemné památky patří k nejdůležitějším pramenům o historii každého národa. My máme cenný dokument. Popis sídelního města Velké Moravy a návod cesty kupeckým karavanám trhům tohoto města.
Nahrazoval mapu (http://www.wogastisburc.com/index.php?text=10-veligrad).
Vzdálenosti uvádí počtem dnů pochodu. Soudí se, že denní
trasy byly asi 20 km. Od překročení řeky Tisy má v terénu
6 orientačních bodů, které definují cestu k cíli, kterým
byla hora, ze které vytéká voda. Tyto body lze přesně [...]
Vévodové Velké Moravy nosili kožešinové pláště?
Dne 7.4.2010
Když prof. Vilém Hrubý nalezl ve Starém městě plaketu t. zv. sokolníka, jeho zvláštní pruhovaný plášť vyvolal polemiku o oděvní módě velkomoravské šlechty. Někteří archeologové soudí, že používali oděv podobný teplým vaťákům, „prošívákům“. Možnost, že ve skutečnosti to byl velmi representační oděv, který však nebylo snadné zobrazit, naznačila konfrontace výsledků archeologického průzkumu Staroboleslavského hradu se zakládací [...]
Radarová sonda u Nákla
Dne 5.1.2010
Originální název článku: Radarové sondy naznačily, že staří Moravané uměli vyvolat erupce uhlovodíků?
Amatérská rekonstrukce popisu cesty na trhy Svatoplukova města, sepsaná perskými kupci, naznačila novou možnost Weligradu. Propast Nákla na vyvýšenině u Hodonína. Vznikla vzedmutím jílových vrstev tlakem metanu blízkého ložiska uhlovodíků. Na vrcholu vytryskl kdysi dávno mohutný výron artézské vody. Vytvořil obrovský kráter, jeho protržením [...]
„Sekyř kostel“ v Kosmově „Kronice Čechů“ a katedrála sv. Metoděje
Dne 3.8.2009
Kosmova kronika zmiňuje lokalitu Sekirkostel. Latinský text bývá překládán Sekyř kostel. V originálech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipský rukopis má jen Dvůr u Sekir. V Kosmově kronice je spojován s Dvorem, byl to Dvůr u Sekyř kostela. Originální text ho nazývá „curtem“. Dvůr bylo v 7.-13. století sídlo panovníka, místo, kde stál [...]
„Železná říše Moravanů“ předcházela Sámovu říši?
Dne 12.5.2008
Naše nejstarší historie je zahalena hustou mlhou. Nevíme zhola nic o pátém století, kdy se u nás objevují první slovanské kmeny. Téměř nic neznáme o našich předcích šestého století, kteří děsili Byzantince silnými vojenskými expedicemi a postupně obsadily větší část Balkánu. Také období ranně středověkých států sedmého století je zahaleno mlhou. Jen světélko písemné památky o Sámově říši probleskuje temnotou.
Kde leželo její ústředí nevíme. [...]
Největší velkomoravský mohylník
Dne 21.10.2007
Většina slovanských mohylníků má jen několik desítek mohylových náspů, často jen skupinku několika mohyl. Jeden je však značně převyšuje. Jak počtem stovek mohyl, tak rozlohou přes 10 ha. Ostatně i příslušné valové opevnění má úctyhodnou velikost opevněné plochy. Nejstarší informace o tomto mohylníku uvedl ve své práci „Slované na Moravě a říše Velkomoravská“ I. [...]