Články

Mikulčické Valy a Bavorský geograf

Poloha metropole Velké Moravy patří mezi největší záhady naší historie. Někteří z historiků a archeologů tvrdí, že tato otázka byla vyřešena archeologickými nálezy ve Starém Městě u Uh. Hradiště a Valů u Mikulčic. Argumentují největším počtem nálezů. Historik F. Palacký ve svých „Dějinách“ soudil, že tam, kde končí písemné zprávy o národech, panovnících a skutcích jejich, nemůže být „dějepis“žádný. Následoval věk archeologie, vedoucí k opačnému [...]

Číst více | Počet komentářů: 273 | Přidat komentář

Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava?

Nový překlad části signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: „In Museo
Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydání z roku 1892 dostupné na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na které mne laskavě
upozornil pan D. Hrbek, kterému děkuji. Překlad byl prováděn
prostřednictvím internetu s využitím znalců spisovné
arabštiny.

Strany 166 až 168, původní foliant 164 a 165 originální perské texty viz na
www.wogastisburc.com
Al Saklabia
A mezi zemí Al Bajanikia a zemí Al [...]

Číst více | Počet komentářů: 48747 | Přidat komentář

Svatobořické opice

Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: „Svaťo, (z) boř ty modly!“. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám.Základnu všech soch tvoří [...]

Číst více | Počet komentářů: 282 | Přidat komentář

Veligrad nebyl ve Starém Městě ani Mikulčicích

Nejstarší písemné památky patří k nejdůležitějším pramenům o historii každého národa. My máme cenný dokument. Popis sídelního města Velké Moravy a návod cesty kupeckým karavanám trhům tohoto města.

Nahrazoval mapu (http://www.wogastisburc.com/index.php?text=10-veligrad).

Vzdálenosti uvádí počtem dnů pochodu. Soudí se, že denní
trasy byly asi 20 km. Od překročení řeky Tisy má v terénu
6 orientačních bodů, které definují cestu k cíli, kterým
byla hora, ze které vytéká voda. Tyto body lze přesně určit [...]

Číst více | Počet komentářů: 229 | Přidat komentář

Vévodové Velké Moravy nosili kožešinové pláště?


Když prof. Vilém Hrubý nalezl ve Starém městě plaketu t. zv. sokolníka, jeho zvláštní pruhovaný plášť vyvolal polemiku o oděvní módě velkomoravské šlechty. Někteří archeologové soudí, že používali oděv podobný teplým vaťákům, „prošívákům“. Možnost, že ve skutečnosti to byl velmi representační oděv, který však nebylo snadné zobrazit, naznačila konfrontace výsledků archeologického průzkumu Staroboleslavského hradu se zakládací [...]

Číst více | Počet komentářů: 132 | Přidat komentář

Radarová sonda u Nákla


Originální název článku: Radarové sondy naznačily, že staří Moravané uměli vyvolat erupce uhlovodíků?
Amatérská rekonstrukce popisu cesty na trhy Svatoplukova města, sepsaná perskými kupci, naznačila novou možnost Weligradu. Propast Nákla na vyvýšenině u Hodonína. Vznikla vzedmutím jílových vrstev tlakem metanu blízkého ložiska uhlovodíků. Na vrcholu vytryskl kdysi dávno mohutný výron artézské vody. Vytvořil obrovský kráter, jeho protržením [...]

Číst více | Počet komentářů: 122 | Přidat komentář

„Sekyř kostel“ v Kosmově „Kronice Čechů“ a katedrála sv. Metoděje




Kosmova kronika zmiňuje lokalitu Sekirkostel. Latinský text bývá překládán Sekyř kostel. V originálech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipský rukopis má jen Dvůr u Sekir. V Kosmově kronice je spojován s Dvorem, byl to Dvůr u Sekyř kostela. Originální text ho nazývá „curtem“. Dvůr bylo v 7.-13. století sídlo panovníka, místo, kde stál [...]

Číst více | Počet komentářů: 106 | Přidat komentář

„Železná říše Moravanů“ předcházela Sámovu říši?

Naše nejstarší historie je zahalena hustou mlhou. Nevíme zhola nic o pátém století, kdy se u nás objevují první slovanské kmeny. Téměř nic neznáme o našich předcích šestého století, kteří děsili Byzantince silnými vojenskými expedicemi a postupně obsadily větší část Balkánu. Také období ranně středověkých států sedmého století je zahaleno mlhou. Jen světélko písemné památky o Sámově říši probleskuje temnotou.

Kde leželo její ústředí nevíme. [...]

Číst více | Počet komentářů: 105 | Přidat komentář

Největší velkomoravský mohylník


Většina slovanských mohylníků má jen několik desítek mohylových náspů, často jen skupinku několika mohyl. Jeden je však značně převyšuje. Jak počtem stovek mohyl, tak rozlohou přes 10 ha. Ostatně i příslušné valové opevnění má úctyhodnou velikost opevněné plochy. Nejstarší informace o tomto mohylníku uvedl ve své práci „Slované na Moravě a říše Velkomoravská“ I. [...]

Číst více | Počet komentářů: 115 | Přidat komentář