Kategorie: Knihovna
PÍSEŇ O VÖLUNDOVI
Dne 3.11.2011
Autor: slovane.cz
Nídud se jmenoval král ve Švédsku. Měl dva syny a jednu dceru; ta se jmenovala Böndvild. Byli tři bratři, synové finského krále. Jeden se jmenoval Slagfin, druhý Egil a třetí Völund. Jezdili na lyžích a lovili zvěř. Přišli do Úlfdalu a postavili si tam dům. Jest tam jezero, jemuž se říká Úlfsjár. Brzy z rána zastihli na břehu tři ženy, předly len. A vedle nich [...]
Číst více | Počet komentářů: 203 | Přidat komentář
GRÍPOVA VĚŠTBA
Grípir se jmenoval syn Eylimův a bratr Hjördísin. Vládl zeměmi a byl ze všech mužů nejmoudřejší a byl jasnovidný. Sigurd jel sám a přijel k síním Grípovým. Sigurda bylo snadno poznat. Dal se do řeči s mužem venku před síní, který se jmenoval Geitir. Sigurd ho oslovil a otázal se:
I.
„KDO ZDE SÍDLÍ
V SÍNÍCH TĚCHTO?
JAK TOHO KRÁLE
REKOVÉ ZOVOU?
Geitir pěl:
„GRÍPIR SLUJE
MUŽŮ VLÁDCE,
PEVNOU JENŽ [...]
Číst více | Počet komentářů: 2196 | Přidat komentář
PÍSEŇ O HELGOVI, SYNU HJÖRVARDOVU
O HJÖRVARDOVI A SIGRINNĚ
Hjörvard se jmenoval král. Měl čtyři ženy. Jedna se jmenovala Álfhild, a jejich syn byl Hédin; druhá slula Saereid, a jejich syn se jmenoval Humlung; třetí se jmenovala Sinrjód a jejich syn slul Hymling. Král Hjörvard učinil slib, že si vezme za ženu, o níž se dozví, že je nejkrásnější. Dozvěděl se, že král Sváfnir má překrásnou dceru, jež se jmenuje Sigrlinn.
Idmund [...]
Číst více | Počet komentářů: 2189 | Přidat komentář
DRUHÁ PÍSEŇ O HELGOVI HUNDINGOBIJCI
O VÖLSUNZÍCH
Král Sigmund, syn Völsungův, měl za manželku Borghildu z Brálundu. Syna svého nazvali Helgem po Helgovi Hhjörvardovici. Hagal měl Helga u sebe na vychování.
Hunding se jmenoval mocný král. Po něm dostala jméno Hundská země. Byl znamenitým válečníkem a měl mnoho synů, kteří byli na válečných výpravách. Mezi králem Hundingem a králem Sigmundem panoval nepokoj a nepřátelství; oba si navzájem pobíjeli příbuzné. Král Sigmund a [...]
Číst více | Počet komentářů: 2148 | Přidat komentář
Nejstarší písemná památka Slovanů
Dne 5.11.2006
Autor: _Galatik
Za nejstarší
písemný pramen, který zachytil počátky historie Slovanů, považují dějepisci spis
gótského historika Jordanise, žijícího v Byzantské říši. V díle „O
záležitostech a dějinách Gótů“ píše, že podél Tisy a Dunaje se usadil
početný lid Vinidů. Ačkoliv jejich jména jsou odvozena od různých rodů a míst,
nazývají se hlavně Slované a Antové. Sídlí v močálech a lesích místo ve městech.
Proto se rok 533, jehož se nejspíše zpráva týká, považuje za první [...]
Číst více | Počet komentářů: 2155 | Přidat komentář