Kategorie: Bohové

Jarovít

V pomořanském Wolgastu a v polabském Havelbergu požíval úcty bůh Jarovit (Gerovit, Herovith). S největší pravděpodobností šlo o válečné božstvo srovnávané podobně jako Rujevit s Martem. Jeho primární válečnou funkci dokládal jediný uváděný atribut – ohromný zlatý štít (spíše dřevěný a pobitý zlatými plechy), který byl podle obyčeje nesen v čele vojska na znamení vítězství.

To potvrzuje Herbord: „…obrovský štít visící na [...]

Číst více | Počet komentářů: 98 | Přidat komentář

Semargl

Toto božstvo v rámci východoslovanského panteonu znamená velkou záhadu a kolem jeho původu i funkce se vyskytuje velmi mnoho otazníků a nejasností. Jedním z hlavních problémů je otázka, zda šlo o jednoho, či dva bohy. Podle Povesti vremennych let náležela ke skupině idolů postavených knížetem
Vladimírem i socha „Semargla“. Slovo nekojego christoljubca oproti tomu uvádí
při této příležitosti dva bohy: „…právě tak se nemohl křesťan snést s [...]

Číst více | Počet komentářů: 122 | Přidat komentář

Ostatní bohové – Pizamar a Tiarnaglofi

K dalším dvěma tajemným bohům Knýtlinga sagy patří Pizamar a Tiarnaglofi.
O kultu Pizamara, jehož vliv zasahoval oblast Jasmundského poloostrova v severovýchodní části Rujany a byl zničen biskupem Absalonem při tažení roku 1168, nemáme žádné konkrétní údaje.

Tiarnaglofi, zobrazovaný prý se stříbrným knírem, měl plnit podobně jako Rugievit či Svantovit úlohu nadpozemského vůdce doprovázejícího slovanské oddíly při válečných výpravách. Podle údaje z Knýtlinga sagy se jeho modlu [...]

Číst více | Počet komentářů: 115 | Přidat komentář

Rujevit, Porevit a Porenut


V jižní části ostrova Rujana, ve významném městě Korenica, stály tři svatyně zasvěcené bohům Rujevitovi, Porevitovi a Porenutiovi, jejichž existenci dokládá jak Saxo Grammaticus, tak později i Knýtlinga saga, tj. sága o rodu Knutovců, sepsaná na základě tradované ústní podoby roku 1265 anonymním islandským autorem.
Dubová socha Rujevita byla nejspíše poměrně vysoká, takže biskup Absalon,
který roku 1168 [...]

Číst více | Počet komentářů: 106 | Přidat komentář

Stribog

Jako božstvo větrů vystupuje ve slovanské mytologii Stribog. Větrné božstvo může být dobrým, ale také škodlivým. Je v úzkém vztahu se sluncem, vodou, počasím a s dušemi zemřelých. Vyznačuje se vševědoucností, protože provane na svých cestách celý svět. Bylo často žádáno o věštby, zejména o jarním vání. Má velikou moc, sílu a bohatství, i vliv na zemskou úrodu.

V „Povesti vremennych let“ je [...]

Číst více | Počet komentářů: 118 | Přidat komentář

Lada

Slovanská bohyně lásky, krásy, harmonie, souladu, radosti a mladosti, paní květů, jejíž obdobou je římská Venuše, řecká Afrodita nebo germánská Freya. Zasvěcen jí byl květen, ze stromů lípa. Ladě byla přisuzována dvě holoubátka, zapřažená do jejího vozu.Jako světelné božstvo je božstvem jarním a letním. Podobně jako řecká
Persefona, i ona přebývá v podsvětí. Traduje se, že žije krátce, protože ožívá a
z podsvětí vychází právě až o [...]

Číst více | Počet komentářů: 490 | Přidat komentář

Rod a Rožanice (Sudice)

Démon či božstvo lidského osudu, známé u východních a jižních Slovanů jako Rod je některými badateli považován také za stvořitele – tvůrce universa. Podle této verze získal Svarog kontrolu nad stvořením světa až později a pravděpodobně s Rodovým svolením.Ženské bytosti, které při narození dítěte předvídali jeho osud, se u Chorvatů
a Slovinců nazývaly Rodjenice, u Rusů Rožanice, srbsky Sudnice, Sugjenice,
slovinsky Sujenice, bulharsky Sudženici, Urisnici a česky [...]

Číst více | Počet komentářů: 117 | Přidat komentář

Jarní božstva

Bohové jara, vládnoucí nad nejkrásnějším obdobím roku, byli nejoblíbenější a nejoslavovanější. Byli to hrdinové, kteří přijížděli na koni a přemohli zlou moc – zimu. Doba jejich panování trvala od jara do léta, do nejvyššího vrcholu Slunce, tedy do svátku Lady, letního slunovratu.Svátek božstva Jarila byl u Slovanů oslavován od nepaměti. Vztahují se k němu
mnohé obyčeje a pověry. Bělorusové si představovali Jarila jako krásného
mládence, sedícího v [...]

Číst více | Počet komentářů: 152 | Přidat komentář

Podaga

Podaga je také jedním z nejvýznamnějších staroslovanských božstev. Podle Helmoldovy „Slovanské kroniky“ byla u Vagrů (nejzápadnější větev Bodrců) na prvním místě ctěna božstva Podagy a Proveho.Podaga byl božstvem krásného, příznivého počasí, lovu a vláh. Jako božstvo
krásného počasí se dodnes zachovalo pod jménem „pohoda“ – původně „pogoda“.
Název Podaga lze rozdělit na „Po“ a „Daga“. „Po“ znamená božskou povýšenost, „Daga“
je staroslovanský výraz pro duhu. Duha, překrásně zbarvený [...]

Číst více | Počet komentářů: 95 | Přidat komentář

Prove

Obávaný bůh soudu a spravedlnosti. Zjevoval se jako hubený stařec v roztrhaném hábitu a s řetězem na krku. Přísahat na jeho jméno bylo považováno za nebezpečné. Ze stromů mu byl zasvěcen dub, podobně jako několika dalším mocným slovanským bohům.Výrazným rysem jeho tvářnosti byly velké oslí uši a ukrývání v posvátných
hájích, čímž připomínal jak Satyry, tak i Pana. V jemu zasvěceném háji
posvátných dubů se konaly pod [...]

Číst více | Počet komentářů: 64 | Přidat komentář