Putování v Beskydech 2016
Když zima udeřila
Kdysi dávno v Beskydech
Fotoreportáže
Všechny fotoreportáže
Články
Posvícení
Dne 16.4.2006
Po žních, v čase podzimní rovnodennosti, je slaveno posvícení, veliký svátek čistě pohanského původu, na poděkování boží úrody. Na Moravě se posvícení nazývá „hody“. Bývá doprovázeno stínáním kohouta, což symbolizuje konec vlády slunečních božstev, která o tomto čase předávají klíče od nebes božstvům zimním. — zatím chybí podrobnější popis —
Postřižiny
Dne
Po narození, za obřadných rituálů, dostalo dítě jméno, obvykle shodné se jménem některého z božstev. V jeho sedmém roce byly slaveny postřižiny. Chlapcům byly ostříhány vlasy, což znamenalo oběť bohům na usmíření a prosbu o další ochranu.— zatím chybí podrobnější popis —
Kresi, kupadla, Vajano
Dne
Od 21. do 24.června, dne letního slunovratu, už všechna světelná božstva naplnila svou moc. Slunci, trůnícímu v lesku a slávě, byly na jeho počest zapalovány tzv. svatojánské ohně. U Jihoslovanů se nazývaly „kresi“, od čehož je odvozen i název měsíce června „Kresnik“. V Dalmácii se zapálený oheň nazývá „Ljetská Koleda“, na rozdíl od „Zimské Koledy“ o zimním slunovratu. Ljetská koleda byla zapalována na určitém místě [...]
Letnice, zelené svátky, turice, rusadla
Dne
V Čechách a na Moravě se večer o svátku letnic ze všech stran ozývalo silné práskání bičů pastýřů, kteří poháněli svá stáda z pastvy domů. Všeobecně se tradovalo, že takto jsou zaháněni škodliví duchové.Polsky se letnice nazývají „zelenými svátky“. Lidé dávali do svých příbytků
zelené ratolesti, na Moravě bývalo zvykem stavět o letnicích před okna lipové
větve, které měly chránit před očarováním.
V Haliči a na Slovensku [...]
Stavění májů
Dne
V měsíci květnu zasazovali staří Slované tzv. máje, což byly břízky nebo smrčky, zbavené větví, jakási replika světového sloupu, podpírajícího v místě Polárky nebe. Jejich kůra byla oloupána až po vrchol, který zůstal zelený. Máje se stavěly doprostřed dědiny, nebo také před domy, v nichž byla děvčata na vdávání.V křesťanství se stavění májů zakazovalo jako zvyk pohanský. Tento rituál je zcela totožný se stavěním křížového [...]
Vánoce – světlé svátky
Dne
Vánoce znamenají svým slovním významem: „vá-noce“ světlé, posvátné noci. Jejich název pochází z pohanských dob, kdy byly svěceny jako nejtajemnější a nejslavnější svátky. Dle víry předků staré slunce v tu dobu dokonávalo a nové se rodilo. Staré jihoslovanské říkadlo to potvrzuje: „Ptali se vlka, kdy je největší zima a on odpověděl: když se slunce rodí.“
To, že vánoce byly slaveny [...]
Ježibaba
Dne
Zimní běs vzdušného živlu. Až do dnešních dnů se objevuje v pohádkách a mýtech ve všech slovanských státech pod názvy: Jaga Baba, Jedži Baba, Jendži Baba, Jedza, Jedzyna, Jezinka, Baba jaha, Jehera, Baba Iha. Lidé si ji představují jako odpornou a vyhublou lidožravou stařenu s dlouhou bradou a rozcuchanými vlasy. 
Ježibaba bydlí v hustém lese v chaloupce na stračí nebo kuří noze, [...]
Lešij
Dne
Lešij, nebo Lesovik či Lesje, je pán lesa. Podle legend se často zjevuje jako sedlák bez opasku nebo s opačně obutými botami. Někdy mívá křídla, ocas, kopyta a je pokrytý černou srstí. Může se objevit i v podobě zajíce, vlka, medvěda, prasete, koně, kohouta, hořícího stromu, nebo jako muchomůrka. Při chůzi v lidské podobě [...]
Vodník
Dne
Veškeré vodstvo bylo oživeno mytickými bytostmi, nad nimiž vládl vodní duch, představovaný v našich krajích pod jménem Vodník. U Rusů byl nazýván Vodjanik, Vodovik, Děduška vodjanoj, v Lužicích Vodny muž, Slovinci mu říkali Povodni, Vodeni, Polabané Vodha, Voda, Vodan, Voden bog.
Vodník byl známým vládcem s velikou mocí ve své [...]
Víla
Dne
Víly, jako představitelky vzdušných živlových bytostí, splývají v mnoha ohledech s rusalkami. Obývají pustiny a někdy také oblaka. Zjevovaly se většinou jako překrásné panny s dlouhými vlajícími vlasy. Přetrhnutí jediného vlasu mohlo vílu zabít, případně ji proměnit v lidskou bytost. 
Jejich těla jsou bílá a lehounká. Jsou oděny do bílých, jemných šatů, tenkých
jako pavučina a průsvitných. Někdy se jim připisovala i křídla, [...]