Články

Kresi, kupadla, Vajano

Od 21. do 24.června, dne letního slunovratu, už všechna světelná božstva naplnila svou moc. Slunci, trůnícímu v lesku a slávě, byly na jeho počest zapalovány tzv. svatojánské ohně. U Jihoslovanů se nazývaly „kresi“, od čehož je odvozen i název měsíce června „Kresnik“. V Dalmácii se zapálený oheň nazývá „Ljetská Koleda“, na rozdíl od „Zimské Koledy“ o zimním slunovratu. Ljetská koleda byla zapalována na určitém místě [...]

Číst více | Počet komentářů: 3797 | Přidat komentář

Letnice, zelené svátky, turice, rusadla

V Čechách a na Moravě se večer o svátku letnic ze všech stran ozývalo silné práskání bičů pastýřů, kteří poháněli svá stáda z pastvy domů. Všeobecně se tradovalo, že takto jsou zaháněni škodliví duchové.Polsky se letnice nazývají „zelenými svátky“. Lidé dávali do svých příbytků
zelené ratolesti, na Moravě bývalo zvykem stavět o letnicích před okna lipové
větve, které měly chránit před očarováním.

V Haliči a na Slovensku [...]

Číst více | Počet komentářů: 2462 | Přidat komentář

Stavění májů

V měsíci květnu zasazovali staří Slované tzv. máje, což byly břízky nebo smrčky, zbavené větví, jakási replika světového sloupu, podpírajícího v místě Polárky nebe. Jejich kůra byla oloupána až po vrchol, který zůstal zelený. Máje se stavěly doprostřed dědiny, nebo také před domy, v nichž byla děvčata na vdávání.V křesťanství se stavění májů zakazovalo jako zvyk pohanský. Tento rituál je zcela totožný se stavěním křížového [...]

Číst více | Počet komentářů: 15 | Přidat komentář

Vánoce – světlé svátky

Vánoce znamenají svým slovním významem: „vá-noce“ světlé, posvátné noci. Jejich název pochází z pohanských dob, kdy byly svěceny jako nejtajemnější a nejslavnější svátky. Dle víry předků staré slunce v tu dobu dokonávalo a nové se rodilo. Staré jihoslovanské říkadlo to potvrzuje: „Ptali se vlka, kdy je největší zima a on odpověděl: když se slunce rodí.“

To, že vánoce byly slaveny [...]

Číst více | Počet komentářů: 1904 | Přidat komentář

Ježibaba

Zimní běs vzdušného živlu. Až do dnešních dnů se objevuje v pohádkách a mýtech ve všech slovanských státech pod názvy: Jaga Baba, Jedži Baba, Jendži Baba, Jedza, Jedzyna, Jezinka, Baba jaha, Jehera, Baba Iha. Lidé si ji představují jako odpornou a vyhublou lidožravou stařenu s dlouhou bradou a rozcuchanými vlasy. Ježibaba bydlí v hustém lese v chaloupce na stračí nebo kuří noze, [...]

Číst více | Počet komentářů: 1965 | Přidat komentář

Lešij



Lešij, nebo Lesovik či Lesje, je pán lesa. Podle legend se často zjevuje jako sedlák bez opasku nebo s opačně obutými botami. Někdy mívá křídla, ocas, kopyta a je pokrytý černou srstí. Může se objevit i v podobě zajíce, vlka, medvěda, prasete, koně, kohouta, hořícího stromu, nebo jako muchomůrka. Při chůzi v lidské podobě [...]

Číst více | Počet komentářů: 2084 | Přidat komentář

Vodník



Veškeré vodstvo bylo oživeno mytickými bytostmi, nad nimiž vládl vodní duch, představovaný v našich krajích pod jménem Vodník. U Rusů byl nazýván Vodjanik, Vodovik, Děduška vodjanoj, v Lužicích Vodny muž, Slovinci mu říkali Povodni, Vodeni, Polabané Vodha, Voda, Vodan, Voden bog.

Vodník byl známým vládcem s velikou mocí ve své [...]

Číst více | Počet komentářů: 3210 | Přidat komentář

Víla

Víly, jako představitelky vzdušných živlových bytostí, splývají v mnoha ohledech s rusalkami. Obývají pustiny a někdy také oblaka. Zjevovaly se většinou jako překrásné panny s dlouhými vlajícími vlasy. Přetrhnutí jediného vlasu mohlo vílu zabít, případně ji proměnit v lidskou bytost.
Jejich těla jsou bílá a lehounká. Jsou oděny do bílých, jemných šatů, tenkých
jako pavučina a průsvitných. Někdy se jim připisovala i křídla, [...]

Číst více | Počet komentářů: 144 | Přidat komentář

Rusalka


Rusalky jsou bytosti vodního živlu, přičemž však jejich působnost není vázána jen na vodu. V té podle pověsti přežívají ve svých křišťálových palácích jen zimu. Na jaře a začátkem léta vystupují na louky, kde se rády často kolébají na větvích stromů. Podobnost s řeckými najádami je očividná.Podle legend v noci za měsíčního světla tancují na lukách kruhový [...]

Číst více | Počet komentářů: 2384 | Přidat komentář

Divoké druhy savců z archeologických nalezišť ČR

Studium kostí savců z nejmladšího období – holocénu – přináší poznatky o 1) historii fauny v ČR a případně 2) poskytují data využitelná k paleoekologickým závěrům. Zdroje osteologických nálezů jsou v podstatě dva: 1) paleontologické výzkumy a 2) archeologické výzkumy.

Archeozoologické nálezy tj. nálezy zvířat na archeologických nalezištích mají
svá specifika. Protože jde většinou o lovené druhy, nemůžou tyto nálezy
poskytnout přesný a kompletní obraz paleozoocenoz – [...]

Číst více | Počet komentářů: 2199 | Přidat komentář