Hradiště Znojmo (Znojem)

Obec: Znojmo

Správní obvod: Znojmo
Mapa: KČT 81 B-6, 82 B-6
GPS: X 35 76 051, Y 54 14 531
Poloha: Hradiště sv. Hypolita (Pöltenberg) – na široké ostrožně nad soutokem řeky Dyje s potokem Gránice (Hradnice) a Pivovarským potokem (dnes nad vodní nádrží Znojmo), v zastavěné městské části Znojmo – Hradiště, asi 1 km západně od historického centra města Znojma.
Přístup:
a) Silnicí od západu přes obec Mašovice;
b) Po silnici z hlavní znojemské třídy Pražské na jihozápad ulicí Hradišťskou;
c) Autobusem MHD č. 2 a 3;
d) Pěšky z centra města ulicí Přemyslovců a po zelené zn. přes údolí Gránického potoka;
e) Gránickou ulicí do údolí a vzhůru křížovou cestou;
f) Sestoupit do údolí a po modré zn. proti proudu potoka až ke kamennému mostu, po němž vede silnice (ulice Hradišťská), bývalá stará vozová cesta, až na Hradiště.

Popis: Jedno z nejvýznamnějších velkomoravských center, dvojdílné hradiště rozlohy asi 20 ha, ze tří stran přirozeně chráněné příkrými svahy, na přístupné severozápadní straně uměle opevněné vnější obloukovitou hradbou a příkopem. Akropoli od předhradí oddělovala vnitřní příčná hradba, celek byl chráněn ještě obvodovým opevněním. Na ploše akropole o rozloze asi 8,5 ha byly nedávno objeveny dva zděné velkomoravské kostely a soudobá pohřebiště s bohatě vybavenými hroby. Založení jednoho z kostelů, předchůdce románského a později barokního kostela sv. Hypolita, mohlo mít souvislost s dolnorakouským benediktinským opatstvím St. Pölten a s působením bavorské misie. Poloha osídlena již v eneolitu, v pozdní době bronzové, zčásti opevněna v době halštatské, sídlištní aktivity jsou doloženy také v době stěhování národů. Těžiště osídlení spočívalo ve střední době hradištní – ve velkomoravském období bylo hradiště nacházející se v přímé dotykové oblasti s východofranským prostředím silně opevněno a jeho význam stoupl na úroveň mocenských center v Pomoraví. Stalo se důležitým opěrným bodem jihozápadní Moravy. Zaniklo násilně požárem v 1. pol. 10. stol. pod nájezdy Maďarů. Osídlení hradiště přežívalo v omezeném rozsahu až do 11. stol. Při kostelu sv. Hypolita vzniklo před r. 1221 proboštství (klášter) pražských křižovníků s červenou hvězdou, přestavěné v l. 1635-66. Postupně se rozrůstající středověká a novověká zástavba pohltila téměř celou plochu hradiště, bohužel bez odpovídajícího výzkumu.

Zajímavost: Roku 1619 byl prostor bývalého hradiště pro svou výhodnou polohu znovu opevněn stavovským velitelem hrabětem Thunem, po deseti letech však areál podlehl požáru a později byl poničen švédskými vojsky. Dochovány pozůstatky kamenné ohradní zdi a věžovitá brána. Ve východní části areálu se nachází barokní kaple sv. Eliáše a farní kostel sv. Antonína.