Největší velkomoravský mohylník


Většina slovanských mohylníků má jen několik desítek mohylových náspů, často jen skupinku několika mohyl. Jeden je však značně převyšuje. Jak počtem stovek mohyl, tak rozlohou přes 10 ha. Ostatně i příslušné valové opevnění má úctyhodnou velikost opevněné plochy. Nejstarší informace o tomto mohylníku uvedl ve své práci „Slované na Moravě a říše Velkomoravská“ I. L. Červinka v roce 1928. Mohylník nazval Větéřovský, neboť leží nedaleko tohoto archeologicky proslulého naleziště z pozdní doby bronzové. Souhrnné publikace o Velké Moravě, počínaje od těch nejstarších až po nejnovější, se s podivem o tak významné lokalitě nezmiňují. Ba ani poměrně podrobný „průvodce archeologickými památkami“ od K. Sklenáře jej nezná. Snad proto, že byl v době druhé světové války a velmi chudé inventáře jeho hrobů 
nebyly pro publikace atraktivní. Přesto jde o lokalitu opomíjenou neprávem,
neboť hrála velmi významnou úlohu v historii nejstarších státních útvarů našich
předků na Moravě. Mohylník skrývá zřejmě hroby mnoha prostých horníků, kteří v
těžkých podmínkách pracně dobývali z hlubin země velmi kvalitní železnou rudu.
Strategickou surovinu pro Ratíškovicko – Rohatecký hutnický areál, který
v desetitisících pecí produkoval železo potřebné pro výzbroj velkomoravských
bojovníků.

 

     Stražovický
mohylník.


Babí lom.

Strážovický mohylník.

     Asi 4 km západně od
Kyjova se nachází výrazná dominanta, vrchol zvaný Babí lom (obr. 1) s obcí
Stražovice. Severně od obce leží nad bezejmenným potokem velký mohylník s více
než stovkou mohyl (obr. 2). Zkoumali ho v roce 1928 Červinka a roku 1940
J. Skutil. Prozkoumali asi 30 mohyl. Nalezli čtyři hroby se zvláštními
 výklenky, které byly později nacházeny na desítkách dalších pohřebišť. Zkoumané
hroby měly chudou výbavu. Nalezly se jen čtyři nádoby, dvě sekery, vědérka a
z ozdob pouze malé měděné náušnice ve čtyřech pohřbech. K pohřebišti bylo
nalezeno také valové sídliště ze současné doby. Nachází se asi 600 m od
mohylníku (severovýchodně) a dosud nebylo podrobněji zkoumáno (obr. 3).
Neobvykle chudé nálezy silně kontrastují s bohatými hrobovými výbavami
nedalekého Nechvalína. Tam se při záchranném výzkumu v letech 1975 – 6
prozkoumalo 179 hrobů. Část z nich naznačilo kontinuitu zdejšího slovanského
osídlení se starším, předslovanským. Bohatost hrobů byla překvapivá. Na příklad
hrob č. 124 měl ve výbavě meč, sekeru, dýku, ostruhy a různá kování, ale i zlaté
plíšky v ústech. Ty sloužily jako platidlo. Jeden vážil přesně polovinu římské
drachmy (1.668 g ). Zlaté náušnice, 32 stříbrných, 22 měděných, část pozlacených
náušnic, stříbrné i pozlacené gombíky, 35 hrobů s milodary v nádobách, čtyři
meče, sedm seker, šest kopí, dvanáct hrobů s ostruhami, zbytky hedvábí,
středomořská keramika ze žluté hlíny. To kontrastuje s chudými hrobovými
výbavami mohylníku.


Valové opevnění.

Jedno však mají společné. Závěr archeologického hodnocení
lokality (Stuchlík a kol. 1997) uvádí: …bohatství nechvalínských nálezů
ve spojení s koncentrací okolních slovanských lokalit ukazuje, že tato oblast
hrála velkou úlohu. Vodítkem může být výskyt železné rudy v prostoru Stražovic.
Přesto, že  nebyly nalezeny doklady železářské výroby, materiální základna
se opírala pravděpodobně o těžbu železné rudy. …Nález čtyř mečů zařadil toto
místo k nejvýznamnějším lokalitám. Vždyť za desítky let plošného průzkumu
Starého města jich bylo nalezeno jen pět.
Jeden z nechvalínských
mečů však překonává nálezy na všech velkomoravských lokalitách na Moravě.
…Samostatně ležící skupina s pohřbem bojovníka s mečem  a šesti žárovými hroby
byla ze 7. až 8. století.


Pozůstatky dolů na železnou rudu.

Předvelkomoravské stáří naznačuje, že využívání ložiska železné rudy zde
mohli převzít Slované od předchozích obyvatel již v době Sámovy říše. Jde o
významnou skutečnost pro zásadní otázku polohy ústředí Sámovy říše. Také
Hurt ve své práci Kyjovsko (1970) uvádí, že
podle neověřené tradice se zde těžila ruda již za Keltů. Na vrcholu Babího lomu
je valový věnec zatím nezkoumaného opevnění, které podle keramických střepů
skutečně naznačuje Keltské oppidum. O kutání se zde pokoušel v letech 1820 až
1860 také kníže Salm. Rudu však těžili na jeho jižním svahu. Pro malou výtěžnost
tyto práce brzy skončily. Mohylník i valové sídliště však leží na
severním svahu Babího lomu.

Asi 500 m od
sídliště (východně) jsme našli překvapivě rozsáhlý důlní areál. Na ploše
několika km2 jsou propadlé těžební štoly, velké haldy hlušiny a
hromady zbytků po úpravě rudy (obr. 4.) Ta byla těžena ve slepencích.
Valouny manganových konkrecí černohnědé barvy po roztlučení obalu obsahovaly
žluté a červené jádro limonitu a hematitu (obr. 5). To jsou rudy shodné s nálezy
ve struskách z Růdníku, Ratíškovic i Rohatce (obr. 6).
Tam jsme našli metodou letecké archeologie velkomoravský hutní areál.

 

V
Hodonínsko-bzenecké Doubravě, poskytující dostatek dřeva pro výrobu dřevěného
uhlí i jílů na stavbu železářských hutnických pícek. Desítky tisíc pícek,
pracovaly nepřetržitě od samých počátků doby železné až do 11. století. Hutnily
železo Keltům, Germánům i Slovanům. Areál se rozkládal podél toku Růdníček od
jeho ústí do Moravy v Rohatci, přes osady Soboňky, Růdník a Ratíškovice až
k jeho prameni na svahu vyvýšeniny Náklo (obr. 7). Nadměrné odlesnění krajiny
vedlo ke splavení ornice na písčitý podklad. Vznikla skutečná poušť zvaná
Moravská Sahara. Zalesnil ji až v 19. století strážnický lesník Bechtel.


Zbytky po úpravě rudy.


Ruda Babího lomu se nachází u hutí.

Poloha výrobního areálu.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>