Nejstarší slovanská sídliště městského typu

Od konce 5. století se postupně na území střední a jižní Evropy stěhují slovanské kmeny. Ze své původní pravlasti samozřejmě odcházejí o něco pomaleji na východ i sever. Po jisté stabilizaci poměrů v nově obsazených územích začíná slovanské zemědělské obyvatelstvo budovat hradiště, jakožto správní a obranná centra, kolem kterých pozvolna vznikají i řemeslnické osady. Na některých územích (především bývalé Římské říše) slovanské obyvatelstvo osadilo města již existující, nebo je obnovilo. Z hradišť se často stávala i významná obchodní centra. Mnohá z hradišť jsou (zvláště ve střední a východní Evropě) přímými předchůdci dnešních měst. V rámci cyklu Malý přehled slovanských počátků vás v následujícím krátkém výběru ve stručnosti seznámíme s vybranými hradišti a jejich stručnou historií.Nebudeme se věnovat hradištím na území dnešní ČR, neboť údaje o
nich jsou vesměs poměrně známé. Protože se jedná v podstatě o jednoduchý přehled
paleoslovanských reálií, vycházeli jsme z několika encyklopedických prací. Jako
základ jsme použili polskou encyklopedii Mały słownik kultury dawnych Słowian,
kterou vydalo nakladatelství Wiedza powszechna v roce 1988 ve Varšavě. Z českých
pramenů lze uvést především knihu Magdaleny Beranové Slované, Svět slovanských
bohů a démonů od Zdeňka Váni a Encyklopedii slovanských bohů a mýtů od Nadi a
Martina Profantových. Tyto základní práce obsahují odkazy na další literaturu k
eventuálnímu studiu vybraných problémů ze slovanského dávnověku.

Arkona
Jedno z nejvýznamnějších středisek kultu Svantovíta, boha
slovanského kmene Ránů. Založena byla asi na přelomu 8. a 9. století. Nalézala
se na severním pobřeží ostrova Rujana na těžko přístupném a dobře opevněném
poloostrově. Kolem chrámového komplexu se zhruba v 11. století vytvořilo
sídliště městského typu. V roce 1168 dobyli Arkonu Dánové, Svantovítův chrám byl
zničen a sídliště vyvráceno. Místo, kde chrám stál, již neexistuje, část
poloostrova byla pohlcena mořem.
 
Brdo na Baltu (Bardo nad Bałtykiem)
Sídliště na území slovanského kmene Črezpěňanů a Ránů, jehož
největší rozvoj je datován do 11. století. V roce 1159 bylo zpustošeno Dány.
  
Bělehrad (Beograd)
Původní římské sídliště Singidunum bylo zbořeno při nájezdech Avarů
a Slovanů počátkem 7. století. Patrně již počátkem 9. století bylo vzhledem ke
své strategické poloze Slovany znovu vybudováno a opevněno. Často měnilo své
majitele a teprve koncem 13. století zůstává srbské.
 

Belz
Dříve město ležící na dnešní západní Ukrajině poblíž polských
hranic. Větší sídliště tu vyrostlo v 10. století. Do 13. století bylo jedním z
center Haličsko-volyňského knížectví, později upadalo.
 
Bělgorod (Bilhorod)
Město vyrostlé na pravém břehu řeky Irpěň. Význam sídliště vzrostl
až v roce 991, kdy z něj kyjevský kníže Vladimír učinil jeden z nejvýznamnějších
obranných bodů Kyjeva. Už v roce 997 bylo město obléháno Pečeněhy. Jeho význam
později trochu ustupoval, přestože se stalo údělem synů kyjevských knížat.
 
Bitola
Slovanské město vzniklé asi v 7. století poblíž antické Hérakleie
na území dnešní Makedonie. V polovině 9. století město obsadili Bulhaři. I přes
své opakované zpustošení patřilo město ve 12. století k nejvýznamnějším v
oblasti.
 
Blatengrad (Zalavár)

Centrum panonských Slovanů a sídlo knížete Pribiny z 9. století
ležící při ústí řeky Zaly do Blatenského jezera (Balatonu). Počátkem 10. století
bylo sídliště zpustošeno nájezdy Maďarů.
 
Bratislava
Základ města byl položen již za antického Říma (část Petržalka). Po
příchodu Slovanů vzniklo opevněné hradiště a následně velkomoravské sídliště.
Svůj městský charakter si udrželo i po připojení k uherskému státu.
 
Brest Litevský (Brest)
Sídliště na strategické pozici, křižovatce vodních a suchozemských
obchodních cest. Osídlení je staršího data, ale první zprávy o něm hovoří až o
roku 1019, kdy byl pod správou Kyjevské Rusi. Později přešel pod Turovské
knížectví.
 
Budyšín (Budyšin, Bautzen)
Město slovanského kmene Milčanů na řece Sprévě. Hradiště pochází
nejméně z 10. století a rozkládalo se mimo centrum dnešního města, na druhém
břehu řeky. Dnešní město vzniklo až při německé kolonizaci. Lokalita původního
hradiště je dnes jen slabě osídlena.

 
Chotěbuz (Chośebuz, Cottbus)
Středisko Lužičanů (Lužických Srbů), dosud příliš nezkoumané. Kolem
původního nížinného hradiště se nejpozději v 11. století rozvinulo sídliště
městského typu. Rozvoj byl dovršen německou kolonizací od 12. století.
 
Černigov (Černyhyv)
Městské sídliště východoslovanského kmene Seveřanů se rozvinulo na
místech staršího osídlení na pravém břehu Desny, severně od Kyjeva. Vzniklo v 9.
století a velkého rozkvětu dosáhlo ve 12. století. V první polovině 11. století
bylo centrem Černigovského knížectví. V okolí města se vyskytují pohřebiště
mohylového typu. Rozkvět města ukončen vpádem Tatarů v roce 1239.
 
Červené Hrady (Grody Czerwieńskie)
Název odvozen od sídliště Červeň (Czerwień) v dnešním východním
Polsku na území slovanského kmene Doudlebů. Významná obchodní zastávka na trase
Kyjev – střední a západní Evropa. Hradiště z 10. století, první zmínka pochází z
roku 981.
 
Děvín

Hradiště založené při ústí řeky Moravy do Dunaje na římských
základech. Svoji hlavní roli sehrálo sídliště za Velké Moravy (9. století).
Místo bývalo označováno jako Dowina. Osídlení se postupně přemístilo do
původního podhradí.
 
Dubrovník (Dubrovnik)
Město založené osadníky blízkého Epidauru (dnes Cavtat) Slovany a
Avary v 6. století. Následoval postupný rozvoj a rozkvět, především zásluhou
námořního obchodu. Do 12. století byl autonomním městem v rámci Byzantské říše.
 
Gdaňsk (Gdańsk)
Sídliště založené pomořanskými Slovany asi v 10. století u ústí
Visly. Z původně rybářského sídliště se stalo centrem řemesel a obchodu. V okolí
pak postupně vznikaly další trhové a obchodní osady. Rychlý rozvoj probíhal
zvláště ve 12.–13. století. V této době město zaujímalo plochu okolo 10 hektarů.
 
Hnězdno (Gniezno)
Hlavní středisko slovanského kmene Polanů. Nejstarší hradiště
vzniklo v 8. století na tzv. Lechově hoře (Góra Lecha) a mělo tři části. Místo
postupně získávalo na významu, jak z obchodního, tak ze správního hlediska.
Hnězdno se stalo prvním polským sídelním městem. Po dobytí českými vojsky v roce
1039 ztrácí na politickém významu na úkor Krakova.

 
Iskorosteň (Korosteň)
Hlavní centrum východoslovanského kmene Děrevljanů, založené nad
řekou Uh patrně v 9. století. Město bylo na rozkaz kněžny Olgy vyvráceno v roce
946 za zabití knížete Igora. Dnes město Korosteň na sever od Žitomíru na
Ukrajině.
 
Jaroslavl‘
Město na Horní Volze založené okolo roku 1015 knížetem Jaroslavem
Moudrým na důležité obchodní stezce do Rostova. V průběhu 11. a 12. století se
stalo sídlem knížectví, ale nehrálo žádnou významnější roli.
 
Kyjev (Kyjiv)
Centrum východoslovanského kmene Polanů (v 8. a 9. století),
založené Vikingy (Varjagy) v 7. století jako obchodní stanice na řece Dněpru.
Hlavní rozvoj nastal v 10. století, kdy kníže Vladimír přestavěl staré město na
Kyjevské hoře a učinil z něj centrum Kyjevské Rusi. Další rozkvět a územní
nárůst (až na 100 hektarů plochy) zaznamenalo město za Jaroslava Moudrého v 11.
století. Kolem města vyrůstaly trhové a řemeslnické osady. Slibný vývoj přerušil
až vpád Tatarů roku 1240.
 
Kotor

Město v Kotorském zálivu v dnešní Černé Hoře. Původně ilyrské, pak
římské a následně byzantské obchodní středisko. Počátkem 7. století bylo zničeno
nájezdy Avarů a Slovanů. Město však dále podléhalo Byzanci a obyvatelstvo bylo
římské. Slované usazení v okolí město v průběhu 10. století slavinizovali. Město
mělo strategický význam a v 11. století se stalo centrem Zety – středověkého
srbského státu.
 
Krakov (Kraków)
Město na řece Visle v Malopolsku. Založeno bylo při obchodní cestě
z Kyjeva do Prahy na území Vislanů. Koncem 9. století spadalo pod Velkou Moravu
a v 10. století pod český stát. Postupně získávalo stále větší politickou a
hospodářskou váhu a po ústupu Hnězdna se v polovině 11. století stalo polským
sídelním městem.
 
Lubeč
Město nad Dněprem, severně od Kyjeva na ostrohu nad řekou.
Archeologické výzkumy potvrdily existenci města nejpozději v 11. století. V
okolí hradiště existovaly řemeslnické osady. Sídliště bylo celodřevěné a shořelo
v roce 1147 za válek černigovských a kyjevských knížat.
 
Lubeknica (Behren-Lübchin)
Město z období 10.–13. století na území kmene Črezpěňanů poblíž
dnešního Teterowa v Meklenbursku. Město bylo založeno na ostrově a spojeno
dřevěným mostem s pevninou, kde se nalézalo předměstí. Sídliště bylo
identifikováno jako centrum vlády knížete Chotimíra. V roce 1171 se tu odehrála
bitva s Dány.

 
Lubin
Sídliště na západním okraji ostrova Wolin, střežilo ústí řeky Sviny
ze strany Štětínského zálivu na Baltu. Existence města a přístavu na území
osídleném pomořanskými Slovany je v podstatě doložena již v 9. století.
 
Lublaň (Ljubljana)
Dnešní hlavní město Slovinska bylo osídlené již ve starověku.
Nájezdy Slovanů zničily město Emona asi v 6.–7. století. Slované tu poté
založili vlastní hradiště. V 9. století se město (jedno ze středisek
karantánských Slovanů) dostalo pod nadvládu Francké říše a v 10. století bylo
několikrát zničeno nájezdy Maďarů.
 
Lublin
Hradiště existovalo na obchodní stezce z Rusi do Polska již v 7.–8.
století. Město se dále rozvíjelo v obchodní a řemeslnické centrum na jižním
okraji Podlesí.

Magdeburk (Magdeburg)
Na území dnešního Magdeburku bylo slovanské osídlení zhruba od 8.
století. Větší rozvoj ale nastal až v 10. století, kdy byl roku 937 Němci
založen klášter sv. Maura a biskupství, jejichž cílem bylo šířit mezí místními
Slovany křesťanství. Biskupství bylo roku 968 povýšeno na arcibiskupství, které
pak působilo velmi intenzivně mezi vládci místních Polabských Slovanů. Postupně
vznikalo mnoho kostelů a zrychloval se proces christianizace okolního
obyvatelstva. Magadaburg (starší název Magdeburku) byl jedním z nejsilněji
působících středisek křesťanské církve na území Polabských Slovanů vůbec.
 
Minsk
Město založené na území slovanského kmene Dregovičů patrně koncem
10. století, poprvé zmiňované roku 1067 v souvislosti s kyjevsko-polockými
válkami. Bylo založeno na obchodní stezce z Kyjeva do Krakova v nížině řeky
Němen. Silně bylo poškozeno ve 12. století kvůli válkám okolních knížectví. Jeho
význam pozvolna stoupal, ale po zničující druhé světové válce je dnes více méně
bez starších historických památek.
 
Nin
Na základech starořímského města Aenona byla asi v 8. století
založena jižními Slovany osada, která rychle nabývala na významu. Již v roce 800
tu založil chorvatský král Višeslav kostel sv. Kříže a město se stalo královským
sídlem. Později bylo stále sídlem správy jedné z chorvatských žup v Dalmácii. V
dalších stoletích význam města upadal v souvislosti s častými válkami s Byzancí
a následně s Benátkami.
 
Niš