Články

Přírodní duchové a démoni – bytosti vzduchu a ohně

Bytosti Vzduchu a Ohně.Vzdušné
bytosti

Personifikované představy atmosférických jevů známe
rovněž převážně z lidové kultury, mají však nepochybně starou tradici,
kterou zaznamenaly již některé středověké prameny. Tak Slovo o pluku
Igorově označuje větry za vnuky Striboga, kterého někteří badatelé považovali
proto za boha větru. Výklad Stribogovy působnosti je značně nejistý,
evidentní je pouze zosobnění jeho  „vnuků“ – větrů. Tomu
odpovídají i jiné ruské prameny, např. Gustinský letopis, v němž čteme
o vládci vzduchu, pohody [...]

Číst více | Počet komentářů: 1118 | Přidat komentář

Přírodní duchové a démoni – úvod

Daleko nejširší oblast starého slovanského náboženství tvoří démonolatrie – kult přírodních duchů, nesčetných bytostí nižšího řádu, oživujících přírodní zákony a síly, jež obklopují člověka. V tomto směru se nijak neliší od „pohanství“ jiných etnik, ba ani od světových náboženství, jako křesťanství, islám, buddhismus, kde nižší duchové, ať už dobří či zlí, představují nezbytný ideologický substrát vyšších náboženských nauk.

Proto se také ani po přijetí [...]

Číst více | Počet komentářů: 949 | Přidat komentář

Víra starých Slovanů II.

Nejvíce dokladů o bozích a svatyních máme u Polabských Slovanů a v Pomořanech. Němečtí obyvatelé si brali boj proti pohanství za záminku pro své válečné cíle a v této souvislosti nám zanechali četné popisy pohanských bohů a svatyní.
Jeden z nejznámějších a nejmocnějších bohů měl svatyni v Retře na území kmene Ratarů z lutického-veletského svazu.Svatyně a bozi polabských Slovanů

Podle Thietmara Merseburského, který zemřel roku 1018 a [...]

Číst více | Počet komentářů: 980 | Přidat komentář

Mokoš

Mokoš je jedinou bohyní ruského panteonu knížete Vladimíra, známou jak z letopisné zprávy k r. 980, tak z traktátů 11.-12. stol. (Slovo nekojego christoljubca, Slovo sv. Grigorija, Slovo ot sv. Evangelija, Slovo sv. Ioanna Chrysostoma a další). Ještě v 16. stol. se kněz ptal žen při zpovědi, zda „nechodila k Mokuši“ nebo zda se „nemodlila k vílám, Rodu, rožanicím, Perunovi, Chorsovi a Mokoši“.

Úcta k "Mokuši", [...]

Číst více | Počet komentářů: 1034 | Přidat komentář

Chors

Jednou ze záhad kyjevského panteonu je božstvo uváděné v ruských rukopisech jako Chors, Chrs, Chers, Churs či Chros. Kromě Povesti vremennych let a Životů sv. Vladimíra se o něm zmiňují apokryfy z 11. – 12. století: Choždenije Bogorodicy, kde je jmenován spolu s Trojanem, Velesem a Perunem; Slovo i otkrovenije sv. apostola, kde provází Peruna, Dyje a Trojana; Beseda trech svjatitelej vedle Peruna. Stejně tak [...]

Číst více | Počet komentářů: 1001 | Přidat komentář

Perun

Nejsilnějším bohem slovanského panteonu je hromovládný Perun, který v době válek vystupuje do čela slovanského panteonu, aby zajistil vítězství našim zbraním a ochránil ty, kteří jdou do války. V době míru je bohem deště, bouře, hromu a blesku, přinášeje úrodě vláhu. Je mu zasvěcen nejsilnější strom v přírodě – dub, ke kterému Slované přinášeli oběti.

Jeho posvátným zvířetem je býk. Jeho zbraní je ohnivá sekera. [...]

Číst více | Počet komentářů: 1176 | Přidat komentář

Svarog

Svarog je nebeský tvůrce, bůh bohů, otec všech věcí i společenských zákonů. Je bohem ohně a nebeským kovářem, ukul Slunce a umístil je na obloze. Dal lidem znalost železa. Po stvoření světa (vesmíru) ustoupil do pozadí a setrvává v nečinnosti. Za svého nástupce ustanovil svého syna Svarožice, boha Slunce.

Jméno boha souvisí se staroindickým slovem svar – světlo, zářící, Slunce,
nebe. Dokladem o jeho uctívání je jednak [...]

Číst více | Počet komentářů: 962 | Přidat komentář

Slovanská kosmologie

Slovanská kosmologie je známa většinou rovněž pouze z pozdních folklórních podání, a proto můžeme jen stěží posoudit, do jaké míry se v ní zachovaly původní pohanské prvky. Obraz ryby, velryby nebo několika ryb, na nichž spočívá země, se objevuje v ruských, polských a slovinských písních a pořekadlech, v ruských apokryfech i v srbském rukopise z 15. stol., je však obecně rozšířen od Španělska až po [...]

Číst více | Počet komentářů: 939 | Přidat komentář

Východní Slované (Ukrajina a Bělorusko)

Keramika a sídliště vyskytující se na území východních Slovanů se nazývá typ Korčak nebo keramika pražsko-korčakovského typu a je datována do 5. – 7. století. Památky jsou rozloženy na rozsáhlém území v pripjaťské oblasti na horním Bugu, Teterevu, Dněstru, Prutu i v Zakarpatí. Sídliště bývají v údolí řek a říček, jsou malá a v nevelké vzdálenosti jedno od druhého. Existují však i rozsáhlejší sídliště, jako [...]

Číst více | Počet komentářů: 874 | Přidat komentář

Hradiště Koblov

Obec: Ostrava

Správní obvod: Ostrava
Mapa: KČT 61-62 B-4
GPS: X 37 35 461, Y 55 31 382
Poloha: Landek – na jižním ostrovitém výběžku zalesněného návrší Landek nad
soutokem řeky Odry s řekou Ostravicí a Černým potokem, asi 1 km jihozápadně od
obce Koblov.
Přístup: Z jihovýchodního okraje obce Koblov na jihozápad po zelené
značce.

Popis: Jednodílné hradiště rozlohy asi 0,6 ha chráněné ze tří stran
strmými svahy, na přístupné severní straně opevněné [...]

Číst více | Počet komentářů: 1241 | Přidat komentář