Kresi, kupadla, Vajano

Od 21. do 24.června, dne letního slunovratu, už všechna světelná božstva naplnila svou moc. Slunci, trůnícímu v lesku a slávě, byly na jeho počest zapalovány tzv. svatojánské ohně. U Jihoslovanů se nazývaly „kresi“, od čehož je odvozen i název měsíce června „Kresnik“. V Dalmácii se zapálený oheň nazývá „Ljetská Koleda“, na rozdíl od „Zimské Koledy“ o zimním slunovratu. Ljetská koleda byla zapalována na určitém místě na návrších. Slováci jmenovali svatojánské ohně jako Vajano, Vajanovo, Vajanok. Vajano,
rozloženo na „Va“ a „Jano“, znamená „světlý nebo svatý Jano“. Polákům jsou tyto
ohně známy pod jménem Sobótki.

Jano se zde objevuje jako božstvo. V Čechách lidé vyhazovali do výše ohnivá
košťata a volali: „Pověz nám, velký Bože, svatý Jene, dlouho-li živi budeme!“
Kolikrát vyhozené koště nezhaslo, tolik roků tázajícího se čekalo.

U těchto svatojánských ohňů bylo veselo, zpívaly se písně. Po všeobecném
veselí k ránu nastalo koupání. I dobytek při těchto slavnostech byl v noci hnán
přes oheň a ráno do koupele. Proto se u Rusínů nazýval tento čas i ohně
„kupadla“.

O noci letního slunovratu všichni Slované chodili hledat léčivé byliny, které
v tomto čase měly zázračnou moc. Zejména se pátralo po tajemném zlatočerveném
květu kapradí. Kdo ho našel, mohl objevit pomocí něho poklad.

Tradovalo se, že v poledne 24.června se zjevuje Polednice, tedy právě v
okamžiku, kdy sluneční božstva dosahují vrcholu. Rozložíme-li její název na „Po“
a „Lednice“, či Ladnice nebo Lada, zjistíme, že znamená „Velkou, božskou Ladu“.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>