Ježibaba

Zimní běs vzdušného živlu. Až do dnešních dnů se objevuje v pohádkách a mýtech ve všech slovanských státech pod názvy: Jaga Baba, Jedži Baba, Jendži Baba, Jedza, Jedzyna, Jezinka, Baba jaha, Jehera, Baba Iha. Lidé si ji představují jako odpornou a vyhublou lidožravou stařenu s dlouhou bradou a rozcuchanými vlasy. Ježibaba bydlí v hustém lese v chaloupce na stračí nebo kuří noze, ohrazené
plotem z lidských kostí. Podle některých mýtů se živila poutníky a polykala
jejich maso tlamou, která se rozprostírala od země až po brány podsvětí.

Když chce ježibaba cestovat z místa na místo, létá vzduchem v ohnivém sloupu,
jehož stopu za sebou zametá koštětem. Když letí vzduchem, vzdychá země, větry
dují, zvěř vyje a stromy se sklánějí. Má sedmimílové samochodící boty, koberec
samolet a meč samosek. Vládne kouzelným prutem, kterým může všechno proměnit v
kámen.

Ve své chaloupce skrývá zlato, stříbro a divotvornou vodu. Ve stájích chová
rychlé koně, zvané u Slováků Tátoši, kteří soptí ohněm. V pohádkách se hlásí k
Ježibabě do služby hrdinové, kteří chtějí tyto kouzelné koně získat.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>