Svatobořické opice

Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: „Svaťo, (z) boř ty modly!“. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám.Základnu všech soch tvoří kónický sokl, naznačující původní zapuštění
do kamenného hranolu, nebo sloupu. Svislý průběh rukou všech postav
naznačuje typický tvar, sochařsky nazývaný „Hermesovka“. Takový tvar
měly římské obětní sloupy, zejména zobrazující boha Herma. Někdy
spojoval oltář dvě božstva, t. zv. „dvojhermesovky“. Spojení boha Herma
a bohyně Afrodité použili přírodopisci k názvu oboupohlavních
živočichů „hermafroditů“. Mnozí soudí, že Svatobořické „opice“
představují sochy boha Januse. Ten byl sice také zobrazován
se dvěma obličeji, ale vždy stejným obličejem, zejména buď
s vousy, nebo bez vousů. T. zv dvojhermesovky“ mají pro oba
obličeje vlastní hlavy, jde o dvě božstva.  
      Při pátrání po
původu kameniva těchto soch, jsme nalezli dobrou shodu
s hrubozrnými pískovci  Chřibů, zejména kameniva
Skalky u Kyjova. Ta leží na soutoku „Svateckého potoka“, pramenícím u
„Klimentku“ a Hruškovice, obtékající Milotický zámek a vtékající do
Kyjovky u Nákla. Zdá se, že sochy mohly být dopravovány po vodě.
V okolí Skalky jsme však nenašli žádné stopy po případné další
sochařské činnosti. Zajímavé je, že všechny tři sochy zobrazují jednu
z postav ozdobenou vavřínovým věncem s diadémem, tedy
symbolem římských císařů. „Milotická opice“ má druhou postavu opatřenu
typickým brněním a přilbou Římanů, snad představující boha války Marta.
Obě Svatobořické sochy znázorňují spíše předáky místních germánských
kmenů. Závažným argumentem pro takový názor je především typický účes
Kvádů, nazývaný také svévský uzel. Ten byl popsán antickými autory a
doložen archeologickými nálezy. U nás je to zejména mísa
z Mušova.
      Svatobořická opice
má typický svévský uzel, částečně krytý perlami zdobenou
čelenkou.      
Otázkou je, který z králů Kvádů by tu mohl být
zobrazen.  První známý král Kvádů byl Vannius. Toho roku 30 po
Kr. dosadili Římané. Také v polovině 2. stol. císař Antoninus Pius
dosadil Kvádům krále. Vydal k tomu i minci, jméno krále však
neznáme. Roku 172 se objevilo jméno krále Kvádů Furtius, ten byl
vzpourou po roce vlády svržen a  nový král Ariogais byl Rímany
zajat.. Také Vitrodurus, považovaný za krále moravských Kvádů se
v roce 358 podrobil Římanům. Roku 375 Kvádové vedení králem
Gabiniem napadli Panonii. Tento král byl zákeřně zavražděn na hostině
Římanů. Proto se Kvádové spojili se Sarmaty a roku 375 strašně
zpustošili celou Panonii. Soudí se, že kolem roku 540 byli podrobeni
Langobardy. Ti se již setkali s prvními Slovany. I když se
profesionální archeologové vyhýbají průzkumu dolů na železnou rudu i
výzkumu areálu železářských pecí v prostoru okolí Milotického
Nákla, byla zdejší železářská výroba zřejmě významnou zbrojní základnou
Keltů, Kvádů, Longobardů i Slovanů. Naznačuje to největší velkomoravský
mohylník a slovanské hradiště na Babím lomu. Velký výrobní areál
s množstvím výrobních objektů, nalezený amatérskou leteckou
archeologií, vyvolal zřejmě odlesnění spojené se vznikem Moravské
Sahary. Jak zaznělo na nedávném XXX. Zasedání České archeologické
společnosti v Holešově, jsou nálezy amatérů paušálně
odmítány. Ve většině zemí jsou amatérští archeologové účinnými
spolupracovníky profesionálních archeologů. Jejich nálezy jsou
zveřejňovány a dokumentovány. Nutné je zdůraznit i to, že cenné nálezy
jsou také spravedlivě oceněny. Zpravidla se o odměnu dělí nálezce
s majitelem pozemku. Příkladem může být známý nález
pozlacených plaket z Velkomoravského hradiště Bojná. Nález
neobvyklé hodnoty ležel u nálezce desítky let zcela bez zájmu
profesionálních archeologů. Podobná situace se týká u cenných nálezů
výrobního areálu v okolí Nákla a objektu možného chrámu href="http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2010010001"
target="_blank">na
přilehlém ložisku uhlovodíků. Potvrzuje
to  odkrytí důležitého polykulturního pohřebiště při budování
Kauflandu u Kyjova. To leží jen asi 1500 m od href="http://www.funeralq.cz/rubriky/hroby-z-kyjova-prispeji-ke-zmenam-v-ucebnicich-dejepisu"
target="_blank">zmiňovaného objektu.  Ten
může s leteckým nálezem siluety velkého
kultovního objektu souviset, stejně jako Svatobořické opice.
Nezájem  profesionálních archeologických pracovišť naznačuje
skutečnost, že tyto sochy nejsou památkově chráněny. (Majitel objektu
mi při fotografování nabídl obě sochy za cenu 2000 kč za kus). Budeme
přihlížet, jek historické památky Moravy mizí?

Antické zobrazení Januse

Svébský uzel – jeho vázní a archeologické nálezy



Kvád 2 ze dvora


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>