Typické maso na jídelníčku velkomoravské nobility?

Podobně jako bylo pro archeology a historiky překvapením, že typickým ovocem Slovanů byla (vedle jabloně a hrušně) smokvoň (broskev) – rýsuje se nyní stejně fantastický objev v oblasti živočišné výroby…
Podobně nepatřičně se totiž zpočátku jevily první nálezy velkých kostí v odpadních jámách starých Slovanů. Až postupné další nálezy a DNA analýzy přinutily vědce přemýšlet nad otázkou – kde se na Velké Moravě vůbec vzala žirafa?Doposavaď končily tyto nálezy v depozitářích, protože nevyhovovaly dosavadním představám a závěrům historiků. Ovšem nové vykopávky z posledních let potvrzují, že se v odpadních jámách nalezlo nejméně 15 žiraf v různém věku. Což je více exemlářů než osteologických zbytků zubra evropského. Většina nálezů žirafích kostí je datována do rozmězí let 850 – 900, což podporuje odvážnou myšlenku, že velkomoravští Slované nejen žirafy dováželi, ale i chovali.
V novém světle se nyní jeví zpráva žido-arabského cestovatele inb Rusty, který píše, že bohatí Slované se živí exotickým masem. Nyní nastává nová éra pro skupiny oživlé historie i archeology, kteří v depozitářích začínají oprašovat sloní kly nalezené v Mikulčicích.