Radarová sonda u Nákla

Originální název článku: Radarové sondy naznačily, že staří Moravané uměli vyvolat erupce uhlovodíků?

Amatérská rekonstrukce popisu cesty na trhy Svatoplukova města, sepsaná perskými kupci, naznačila novou možnost Weligradu. Propast Nákla na vyvýšenině u Hodonína. Vznikla vzedmutím jílových vrstev tlakem metanu blízkého ložiska uhlovodíků. Na vrcholu vytryskl kdysi dávno mohutný výron artézské vody. Vytvořil obrovský kráter, jeho protržením vznikly přístupové rokle. To je v souladu s názvem cíle perských cestopisů: „Hora ze které vytéká voda.“.Také odpovídá popisu velkého města, ležícího hluboko pod úrovní země i nedalekých pohřebních pahrbků, kde uctívali oheň. Na úpatí Nákla se totiž nachází největší ložisko metanu na našem území. Jmenuje se Sedmirohé. Bahenní sopky, mohylovité pahrbky, tam vznikly přirozenými erupcemi uhlovodíků. Z nich tři největší mají i svá jména. Čertoprd, Kopec a sv. Anna. Proto se zřejmě mimo Sedmirohé používal i název Rohotří, Tři rohy a (německy) Dreiecke, jak svědčí místní názvy lesních tratí u Rohatce. (Viz článek Rogatec – hrobka Mojmírovců?) Poněkud opovážlivý může být i názor, že zobrazení tří kopců na městských znacích mnoha okolních osad, jako Vracov, Bzenec, Strážnice – Žerotín, Skalica, Myjava, Hohenau, Břeclav a dalších, může souviset se znakem Horních Uher a pozdějšího Slovenska. Stejně, jako znaky obou biskupství, které si na Metodějův stolec kladly nárok. Bavorské má 3 Moravské 7 rohů. Heraldikové považují nejstarší znaky za „těsnopis historie“. Tyto piktogramy, srozumitelné všem, byly předchůdce písma. Našly uplatnění v pozdější městské, rodové i církevní heraldice. Zvláštnost „rohů, zubů, trnů a kopců“ bahenních sopek. Četné jsou i místní názvy odvozené od nějakých významných rohů, klů, trnů a kopců.

Znaky.

Ložisko uhlovodíků Sedmirohé má tři „rohy“, které jsou výrazně větší.

Možnost polohy sídla Mojmírovců v propasti Nákla zpočátku vyvolala negativní reakci některých archeologů. Dnes se nepovažuje za zcela vyloučenou. Internetová encyklopedie Wikipedia uvádí: „Dle jiné populární teorie mohl být Veligrad umístěn v kráteru Náklo poblíž Moravské Sahary u Hodonína. Tato teorie je zajímavá především pro představu místa s častými výrony plynů a petroleje, které při hoření mohly působit fascinujícím dojmem. Zpráva o možné erupci metanu u Metodějova stolce je v Theofylaktově díle „Život sv. Klimenta, biskupa Bulharů“, z roku 885: „Zatřásl Bůh zemí a rozevřel ji. Zazněl hukot. Zatřásli se obyvatelé Města, běželi k vladaři a děli: Co se děje?“ Zdá se, že erupce mohly být vyvolávané i uměle, naznačuje to další pokračování tohoto textu Theofylakta: …avšak jazyk heretiků pomlouval ten div, říkaje, to jsou kouzla a čáry kouzelníků, sami jsouce v jejich moci…

Význam této lokality podpořil také nález velké koncentrace hutí v okolí a pozůstatky intenzivní těžby železné rudy ve Stražovicích u Kyjova. Horníci, kteří tam těžili z hlubiny valouny hematitu, však leží zapomenuti našimi historiky. Přesto, že jejich těla ukrývá největší známý velkomoravský mohylník na Moravě. Plošný archeologický výzkum rozsáhlé lokality propasti Nákla i ložiska uhlovodíků by byl velmi nákladný. Zatím je však jedinou uznávanou metodou pro komplexní hodnocení místa a možné ztotožnění s názvy historických dokumentů.

Profesionální archeologové však mají jiné oblasti zájmu. Amatérům zbývají nedestruktivní metody. Jednou z nich je GPS. Tato zkratka se používá pro radarovou detekci předmětů uložených pod zemským povrchem. (Ground Penetrating Radar). Pomocí vysílací antény se do země vyšle krátký, ale velmi silný signál elektromagnetického záření. Ten proniká do půdy a odráží se od všeho, co má odlišné vlastnosti. Vzniklé odrazy zachytává druhá, přijímací anténa. Odrazy od vrstev a předmětů uložených v hloubce, se na obrazovce radaru zobrazují. Můžeme tak zjistit různé předměty a vrstvy, uložené v hloubce. Protože také zpětné odrazy se na rozhraní znovu odráží, je často předmět, nebo vrstva zobrazena v opakujících se odrazech v hloubce. První sondy jsme provedli 23. října 2009 na Sedmirohé. Používali jsme radar typu LOZA, pracující na frekvenci 200MHz. Měl dosah do hloubky asi 20 m. Odraz vzniká jen rozhraní materiálů s různou permitivitou, nebo různou vodivostí.. Odražený paprsek přitom mění fázi signálu. Podle této změny se zjistí, zda se jedná o odraz od materiálu s vyšší, nebo nižší permitivitou. Čím větší je rozdíl permitivit, tím kontrastnější je jeho zachycený obraz. Vzduch má hodnotu permitivity 1, hlína a skála 5 – 15, voda 81. Na snímcích jednotlivých sond je na vodorovné ose vzdálenost v metrech a na svislé ose hloubka v metrech. Při měření se postupovalo tak, že se dvojice vysílací a přijímací antény posouvala po 10 cm. Postupovali jsme podél měřícího pásma délky 30 m.

Výsledky radarových sond.
Měření jsme prováděli na pahrbku, na němž jsme leteckými snímky našli siluety možných hrobů a staveb. Jeho lidový název Svatá Anna zřejmě souvisí se stejnojmennou sochou na jejím úpatí. Počáteční bod měření se nacházel 68 m od okraje pole u potoka, kde je výrazný orientační bod – strom. Na parcele je viditelná mez. Sondy 1 a 2 byly vedeny paralelně s touto mezí v délce 60 m. Od 30 m první sondy byla provedena další, směřující na ní kolmo, směrem na (v terénu dobře patrný) můstek přes potok. Po můstku pokračuje tato polní cesta z Vacenovic k Miloticím – k bývalému středisku naftařů, nazývanému dodnes „Metan“. V bodě počátku třetí sondy jsme provedli kopanou sondou do hloubky 2,2 m. GPS souřadnice místa jsou 48 st 57 min 09,29 sec N a 17 st. 10 min 00,98 sec E.

Radarogramy.

Na svahu bahenní sopky sv. Anna jsme provedli 1700 bodových měření na liniových sondách celkové délky 170 m. Radarogramy naznačují četné artefakty. Při radarovém průzkumu jsme našli i několik malých ložisek uhlovodíků těsně při povrchu. Pro upřesnění hloubky byla provedena kopaná sonda. Výsledek nás překvapil. Pravděpodobně jsme našli místo, kde byl přirozený výron uhlovodíků uměle utěsněn jílem a zatížen kamenivem. Důvodem pro toto ucpání mohlo být jeho využití při vhodné příležitosti. Stopy po požáru naznačují, že zde došlo k detonacím spojeným s požárem. Na úpatí pahrbku se zřejmě nacházejí také kostrové hroby. To by mohlo podporovat možnost významného pohřebiště, naznačené zde nálezem unikátní kostry avarské princezny. Snímky výkopu sondy, požářiště i opálené kamenivo ucpávky.

Snímky výkopu sondy a nalezeného pozůstatku erupce uhlovodíků, jejího ucpání kameny s jílem a požáru.

Některé artefakty jsme označili šipkami. V poloze 146 až 165 jde pravděpodobně o kostrové hroby. Kopulovité útvary představují miniaturní ložiska uhlovodíků. Některé další artefakty mohou souviset s konstrukcemi možných staveb, nalezených leteckými snímky porostu. Další upřesnění by mohly přinést nové sondy.