Datum: 18. květen 2012
Čas: od 20:00 do 23:45
Pořadatel: Památník Velké Moravy ve Starém Městě (u Uherského Hradiště)

Nejtypičtějšími předměty spojovanými s Velkou Moravou jsou honosné šperky. Představují je zejména zlaté a stříbrné náušnice a gombíky vyrobené za použití náročných technologií a dokládají nám existenci místních klenotnických dílen. Ukázku výroby takovýchto šperků spolu s kovářským řemeslem budete moci vidět právě na „Noci řemeslníků“ na Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.

České Velikonoce jsou dnes časově pojaté zejména jako křesťanský svátek na základě příběhu Ježíše Krista. Doprovázejí je ale lidové tradice, které jsou mnohem starší než křesťanství a které se soustředí na vítání jara.
Právě touto pohanskou vrstvou Velikonoc, která je dodnes patrná, se zabývá velikonoční vydání pořadu Historie věčně živá. V sobotu 7. dubna ve 21:10 na Českém rozhlase 6.

Celý příspěvek naleznete na Českém rozhlase.

Fotografie i úvodní text byly převzaty z ČRo.

Další malířkou, která vyslyšela naši výzvu byla slečna Lucie Holíková. Její další tvorbu si můžete prohlédnout na její internetové galerii www.lucieholikova.estranky.cz .
Díky Lucce zde máme dalšího šikovného malíře s příjemným stylem malování. Děkujeme.

Petr Tryščuk - správce domény Slované.cz

Když na konci 15. století Hruškové z Trkova zakládali panský mlýn na Hrejkovickém potoce, nemohli tušit, jakých událostí se v příštích staletích stane svědkem. Pro Kristiána z Anhaltu, velitele stavovského vojska, jeden mlýn stojící na samotě neznamenal vůbec nic, splynul mu se stovkami dalších vypleněných a zničených domů podél jeho cesty k tragické porážce na Bílé Hoře.

Potřeba vařit jídlo ve velkém sebou přinášela také otázku kuchyňského vybavení. O slezské misce a jejímu využití ve slovanské kuchyni jsme se věnovali v samostatném článku.
Nyní se budeme pro změnu věnovat další železné kuchyňské výbavě: kotlíkům, nýtovaným z několika kusů železného plechu.

Další příjemná oslava zimního slunovratu v režii Velesova lidu se letos konala i za podpory hostů z Doudlebů.
Počasí nám příjemně vyšlo, i když byla pořádná zima, přesto se podažilo zahnat noc a přivítat nové slunce.
Jako už poslední dobou se nebudu příliš rozepisovat o akci samotné, ale především zde přikládám některé fotografie, které jsou více vypovídající.

SLÁVA SLUNCI, SLÁVA SVAROGOVI, SLÁVA BOGOM !

Drazí čtenáši našeho webu,
užijte si Kračunu (zimního Slunovratu) a doufejme, že se Božic zase zrodí a slunce začne opět vítězit nad tmou.
Redakce Slované.cz

Králík je dnes jedním z nejrozšířenějších chovných zvířat. Vyskytuje se jednak v přírodě jako divoký, tak i v chovech na maso, kožešinu nebo jeko domácí mazlíček. Nebylo tomu tak ale vždy. Přestože byl původně rozšířen po celé Evropě, doba ledová jej vytlačila na jih. Jeho útočištěm se stal především Pyrenejský poloostrov, kde jej chovali již ve starověku. Zpět do našich končin se vrátil díky člověku teprve před osmi sty lety.

Letošní podzim sebou přinesl i bohatou úrodu bukvic (nažek buku lesního), takže se místy dají posbírat jen s minimální námahou.
Už dlouho jsem si hrál s myšlenkou, jak využít tohoto daru matky přítody a zužitkovat ho ve svůj prospěch a samozřejmě - jak jimi oživit slovanskou kuchyni.

Vineta – jméno, které většině dnes nic neřekne. Významné západoslovanské obchodní centrum na Baltu smetla velká bouře stejně jako bájnou Atlantidu. Podle pověstí, které zaznamenali středověcí kronikáři, se tak stalo kvůli morálnímu úpadku obyvatel. V bohatém a bezbožném městě se lidé klaněli starým slovanským modlám. Historici a archeologové se dodnes přou, kde Vineta mohla ležet. Teorií i důkazů mají hned několik.

Celý příspěvek naleznete na Českém rozhlase.

Fotografie i úvodní text byly převzaty z ČRo.